Tento článek někdo bude považovat za nudný. Mnozí ho ale ocení jako takovou stručnou nápovědu k tomu, aby aktivity, které souvisí s piercingem, zvládli bezpečně a nezanesli si do těla nežádoucí mikroorganismy. Zkusíme si zde vysvětlit, co se myslí pojmem “sterilní” a k tomu dostaneš pár rad, jak se procesem bezpečně prokousat a nenadělat si v těle zbytečnou paseku.
Slovem “sterilní” se dnes ohání kdekdo a bohužel jsou to v mnoha případech pouze prázdná slova. V jednom případě jsem na stránkách piercingového studia zahlédl dokonce pojem “absolutní sterilita”, což je (v podmínkách naší planety) téměř absolutní nesmysl. Pokud podobný nesmysl někde najdeš tak si uvědom, že na web si každý může beztrestně napsat skoro cokoli a je třeba brát podobné informace s rezervou a je dost možné, že se tam dozvíš i jiné nesmysly.
Najdeš na neurochirurgických a některých ortopedických sálech. Pro dosažení této úrovně jsou operační sály stavebně odděleny a přístup do nich je možný pouze průchodem přes “filtr”, kde se personál nejen osprchuje, ale i převlékne. U některých superaseptických sálů tento proces proběhne i vícekrát. Veškerý vzduch prochází mikrobiálními filtry vzduchotechniky. Ani pro tyto sály se však nedá použít termín “absolutní sterilita” už jen proto, že se v nich pohybují lidé, kteří jsou bakteriemi poseti. Až jednou budou na podobných sálech operovat roboti a budou hermeticky uzavřené, tehdy možná bude možné použít termín “absolutní sterilita”. Vlastně nebude, dokud tam bude živý pacient, je to pořád vcelku nesmysl.
To, co bych bych běžně označil slovem “sterilní” je standardní operační sál. Tak jako u výše uvedeného “supersálu” je vstup do objektu podmíněn “filtrem” a provoz sálů vyžaduje spoustu dalších opatření, které pro potřeby tohoto článku nebudu rozepisovat.
Pokud jdeš na nový piercing a piercer se ho chystá provést nikoli ve sterilních, ale pouze ve vyšetřovacích rukavicích, slušně se omluv a odejdi. Pokud se studio ohání slovem “sterilní” a piercing provádí ve vyšetřovačkách, ví toho o hygieně méně, než budeš vědět ty, až dočteš tenhle článek.
Se svým zdravím nehazarduj!
V praxi u piercingu obvykle používáme termín “maximální sterilita”, což znamená, že prostor má nastavenou solidní úklidovou politiku a pracuje se sterilními nástroji a materiálem. Opravdu dobrá piercingová studia (logicky zmíním Hell, ale samozřejmě budou i další) mají hygienickou úroveň srovnatelnou s ambulantními sálky v nemocnici. Zákazníci/pacienti se při vstupu do nich nemusí převlékat a všobecně jsou “přístupnější” pro běžný provoz studia. Ono taky – zkus si představit, že jdeš na piercing či kontrolu piercingu a musíš se ve “filtru” důkladně osprchovat a obléct si (dnes už často jednorázové) sálové oblečení. V takovémto typu provozu bys nebyla na piercingu půl hodiny, ale třeba hodinu a půl. Nestál by (se základním šperkem) tisícovku, ale třeba pětinásobek ceny. A to vše by stejně přišlo vniveč jakmile bys vyšla ven a přes piercing by sis přehodila vlasy.
To, co bych bych běžně označil slovem “sterilní” je standardní operační sál. Tak jako u výše uvedeného “supersálu” je vstup do objektu podmíněn “filtrem” a provoz sálů vyžaduje spoustu dalších opatření, které pro potřeby tohoto článku nebudu rozepisovat.
Je také dobré zmínit rozdíl mezi dezinfekcí a sterilizací. Spousta lidí žije v tom, že pokud objekt přestříkám dezinfekcí, stává se sterilním. To samozřejmě není pravda. Dezinfekcí vyhubím většinu choroboplodných zárodků, skoro určitě ne však všechny. Pro provedení piercingu tento proces dostatečný není, pro výměnu šperku v zahojeném piercingu však ano.
Dalším bodem je celý proces výměny. Pokud si objednám šperk ve sterilním balení, ale obratem ho vybalím a uchopím ho do ruky, přijde celý proces sterilizace vniveč. Uvědom si, že VŠECHNY povrchy, čímž myslím tvoje tělo, nábytek kolem i vodovodní kohoutek, jsou bakteriemi pokryty v hojném množství. Jakýkoli kontakt sterilního objektu s čímkoli nesterilním, činí ten původně sterilní objekt nesterilním. A teď ani nemluvím o tom, že bakterií je spousta i ve vzduchu a jakmile šperk či nástroj vybalím z obalu, začnou se na něm postupně usazovat.
To, co jsem výše napsal, naznačuje, že jsme vlastně v kritickém ohrožení a bakteriím se nevyhneme. Není však třeba se zbytečně plašit. Imunitní systém člověka je na kontakt bakteriemi připraven a každou vteřinu zahubí miliardy nepřátelských bakterií, které ho napadají. Cílem tedy není vyhubení absolutně všech baktérií, které by se mohly k piercingu dostat, ale eliminace těch vektorů přenosu, které by imunitní systém mohly v dané oblasti přetížit a umožnit vznik zánětu.
Sterilní znamená, že “objekt” je, laicky řečeno, naprosto mrtvý. V případě planet tím myslíme, že na nich není žádný život…a v případě šperků vlastně to samé. Uvnitř (neporušeného) balení není naživu žádná bakterie či virus, které by mohly v piercingu škodit.
Stejné pravidlo platí i pro rukavice. Sterilní pár rukavic je samostatně zabalen v neprodyšném obalu. Rukavicím, které znáš z domova, které jsou baleny obvykle po 100 kusech v krabici, se říká “vyšetřovací” a ač se ve zdravotnictví používají běžně, sterilní rozhodně nejsou. Jednoznačně však obsahují méně bakterií, než ruce běžného smrtelníka, proto jsou pro výměnu zahojeného piercingu dostačující, stejně jako stačí pro většinu aktivit na výše zmíněné ambulanci. Jejich další pozitivní vlastností je přilnavý povrch, díky kterému se ti bude se šperkem mnohem lépe pracovat. Zde je však důležité, aby byly ze správného materiálu. Nejčastějšími materiály jsou latex a nitril. Latex je ten materiál, který chceš používat pro manipulaci se šperky, jen si dej pozor na to, abys neměla na latex alergii. Ta naštěstí není příliš rozšířená. Nitrilové rukavice jsou vhodné pro alergiky na latex, jejich povrch ale trochu klouže, proto se na manipulaci se šperky hodí o něco méně. Dalšími materiály jsou neoprén, který není příliš rozšířen a vinyl, jehož povrch je hladký a tedy naprosto nevhodný. Pro běžnou manipulaci tedy používej nejlépe latexové vyšetřovací rukavice (u holek většinou velikost S nebo XS). Pokud chceš dosáhnout vyšší úrovně hygieny, kup si pár rukavic sterilních, jejichž obal ti zároveň poskytne i praktickou sterilní podložku pro práci.
Praktickou podložku jako takovou řešit nemusíš, ke každé objednávce z Gemfire ti jednu přibalíme zdarma. Rukavice dnes (po Covidovém šílenství) má doma úplně každý a mají je v každé drogerii. Dál není od věci mít k ruce dezinfekci (alkoholovou, bezbarvou, například Skinsept či Cutasept). Čtverce či tampóny na otření rány (seženeš v každé lékárně) a ideálně i trochu lubrikantu. Pierceři většinou používají speciální lubrikanty, obvykle v malých jednorázových baleních. Pokud si chceš vyměnit jeden piercing, můžeš použít vcelku jakýkoli lubrikant, který máš doma obvykle pro jiné účely, eventuelně vazelínu.
Teď už máš základy know-how, jak výměnu šperku provést bezpečně.
Je na čase kouknout se na
Piercingu a tělesným modifikacím se začal věnovat koncem devadesátých let a patří mezi nejznámější postavy české scény tělesných modifikací. Jeho primární specializací je pánský genitální piercing a modifikace, ačkoli je široké veřejnosti znám spíš svou druhou specializací, kterou je práce s dětmi. Svoje zkušenosti sbíral zpočátku na sobě a svých kamarádech, následně si prošel dlouhou praxí na operačních sálech a dnes figuruje jako nejstarší učitel Hellí školy piercingu.
V Hellu pracuje na více pozicích, piercer je asi tou hlavní.
