Piercing provází lidskou společnost již dlouhá tisíciletí a zmínky o propichování těl je možné nalézt v historii všech koutů planety. Stejně tak, jak se jednotlivé národy v průběhu času lišily a liší, liší se i použité materiály pro šperky. Pojďme se podívat, jak to vlastně všechno začalo.
Archeologická naleziště v Africe odkryla mimo jiné nesporné umělecké nadání tehdejší populace a kromě nástěnných maleb z mladší doby kamenné bylo nalezeno velké množství sošek a šperků ze zvířecích kostí. Jednalo se nejčastěji o atraktivní želví krunýře, ale také o špičáky šelem nebo o kly velkých zvířat. Ony nástěnné malby znázorňují nošení šperků na těle, ale také v propíchnutém těle, konkrétně v uších a nosech. Zvířecí kost byla jako materiál úplně skvělá- byla relativně snadno dostupná, velmi trvanlivá a protože se nehodila k nasycení hladových žaludků, mnoho dalšího využití pro ni nezbývalo. Pro svou tvrdost vyžadovala zvířecí kost velké odhodlání a mnoho času pro opracování. Význam šperků ze zvířecích kostí spočíval nejenom ve spirituálním původu, ale především sociálním statusu.
Použité materiály se samozřejmě lišily geologickou polohou. Archeologická naleziště na Aljašce přinášejí svědectví o tom, že i zdejší původní obyvatelé (Eskymáci, Innuité a Aleuté) se od nepaměti zdobili množstvím šperků a nevahali si propichovat nosy a uši. Lví špičáky bychom v této oblasti hledali marně, avšak svou roli zde sehrály rybí kosti. Kromě kostí však na scénu přicházejí další zajímavé materiály- zejména ženy nosily v nosech šperky z jantaru a vyplavených mořských korálů. Tyto kmeny měly také velmi dobré vědomosti o nalezištích zkamenělin. Opracování mamutích klů na výrobu šperků do septa určitě zabralo nějaký čas, avšak archeologové odhalili stáří použitých materiálů šperků a bylo tak zřejmé, že úlomky zkamenelin posloužily jako ozdoba těla. S hlubokým významem- původní kmeny aljašských obyvatel věřily, že ušima do duše mohou vniknout zlé síly a šperky v uších jim budou stát v cestě.
Mezi průkopníky ozdob a materiálů patřili Aztékové. Piercing hrál v jejich hierarchii velmi důležitou roli a bylo jasně dané, kdo si jak může ozdobit jakou část těla a kdo může použít jaký materiál. Pralesy Jižní Ameriky toho nabízejí opravdu hodně. V aztécké společnosti se nosily často šperky ze dřeva a z kůže. Dřevo, zejména to tropické, je dost tvrdé a nepodléhá tak rychle zkáze a navíc je výroba šperků o dost rychlejší, než když je nutné opracovávat kosti, proto byl tento materiál populární. Zvířecí kůže byla atraktivní svým vzhledem, ale jako materiál pro náušnice se příliš nesvědčila, proto ji aztékové do uší nebo nosů používali jen pro zvláštní příležitosti. Velmi zajímavým materiálem, zejména z dnešního pohledu, bylo peří papoušků. Mělo své místo jako ozdoba uši, nosů i rtů při skutečně výjimečných příležitostech. Výše postaveným osobám pak náleželo používání šperků ze vzácnějších materiálů. Bylo to zlato a drahé minerály, nejvíc populárním kamenem byl tyrkys.
Ovšem jak se lidstvo naučilo pracovat s kovem, odrazilo se to také do popularity materiálů používaných k výrobě šperků. Použití daného kovu pak záleželo na dvou faktorech – na lokálním výskytu konkrétní rudy a na schopnosti obyvatel obchodovat se vzdálenějšími sousedy. Z dnešního pohledu obstojí historické materiály i v současnosti. Kromě kovů stále můžeme vidět šperky ze dřeva, z kostí, drahých kovů a zkamenělin. Výjimkou jsou materiály, jejichž prodej je zakázaný, mimo jiné se jedná například o slonové kly nebo želvovinu. O materiálech, které používáme pro výrobu moderních piercingových šperků, si povíme ve druhé části tohoto článku.
Piercingu a tělesným modifikacím se začal věnovat koncem devadesátých let a patří mezi nejznámější postavy české scény tělesných modifikací. Jeho primární specializací je pánský genitální piercing a modifikace, ačkoli je široké veřejnosti znám spíš svou druhou specializací, kterou je práce s dětmi. Svoje zkušenosti sbíral zpočátku na sobě a svých kamarádech, následně si prošel dlouhou praxí na operačních sálech a dnes figuruje jako nejstarší učitel Hellí školy piercingu.
V Hellu pracuje na více pozicích, piercer je asi tou hlavní.
Rau, S.: The history of jewellery metals. Webová stránka: The History of Jewelry Metals | M.S. Rau, Datum publikace: 11. listopadu 2022.
Hein, S.: The history of jewelry making. Webová stránka: The History Of Jewelry Making | Jewelry Carats
Hein, S.: History of bone jewelry. Webová stránka: History Of Bone Jewelry | Jewelry Carats
Falde, N.: Humans bones were used to make jewelry in 6000BC. Webová stránka: Finnish Study Reveals Human Bones Were Used to Make Jewelry in 6,000 BC | Ancient Origins, Datum publikace: 7. července 2022.
Karasavvas, T.: 46,000-Year-Old Kangaroo Bone Ornament is Oldest Bone Jewelry Ever Found. Webová stránka: 46,000-Year-Old Kangaroo Bone Ornament is Oldest Bone Jewelry Ever Found | Ancient Origins, Datum publikace: 21. listopadu 2016.
Edna: Profesní zkušenosti a praxe v piercingovém studiu Hell, 2024.
