Tento článek berte spíš jako humorné oživení praktické četby, které je Gemfire web plný. Za svou dlouhou kariéru jsem slyšel spoustu nejrůznějších fám a urban legends o piercingu. Většina z nich pochází z doby před 20-30 lety, kdy se toho o piercingu ještě moc nevědělo a média ráda skočila i po úplném nesmyslu, pod který se někdo podepsal. Dnes je osvěta v tomto směru mnohem dál a většině z vás přijdou tyto fámy jako naprosté sci-fi.
Tato fáma má historicky reálný základ. V sedmdesátých a osmdesátých letech se členové americké gay komunity opravdu rádi pyšnili náušnicí v pravém uchu a fungovalo to jako takové nenápadné “označení” chlapů, kteří pak snáze identifikovali potenciální protějšky. Je třeba si uvědomit, že v tu dobu byl pohled na gaye jiný než dnes. Homosexualita byla považována za nemoc a někteří lidé věřili, že homosexuálové jsou nebezpeční, homosexualita je nakažlivá a další podobné nesmysly. Oslovit proto v baru cizího chlapa za účelem seznámení mohlo být komplikované a někdy i nebezpečné.
Dnes už nikdo nemá zapotřebí se tímto způsobem “označovat”. Homosexualita není (alespoň v civilizovaných zemích) perzekuována, ale brána jako běžný aspekt společnosti. Gayové mají své vlastní veřejně přístupné kluby a seznamek jsou mraky pro různé skupiny.
Samozřejmě tato fáma je i nadále v povědomí společnosti a když za mnou přijdou teenageři na propíchnutí ucha, považují za důležité, aby to bylo to správné (tedy “neteplé”) ucho. Nijak jim to samozřejmě nezazlívám, v tomto věku si budujeme svoji sexualitu a to, co je pro mně “rozverná kravina”, je pro ně důležité už jen proto, že by to možná znamenalo hromadu (více či méně) vtipných poznámek od spolužáků.
Já osobně nosím náušnici v pravém uchu ze dvou důvodů. Tím prvním je, že na boxu inkasuju spíš na levou (většina mých sparing partnerů jsou praváci) a z praktického důvodu je to tedy pohodlnější. Druhým důvodem je fakt, že mně baví touhle jednoduchou cestou “provokovat a šokovat” ty, kdo těmhle nesmyslům věří.
Ano, teď se tomu smějete. Ale například moje babička tomu věřila a když v devadesátkách viděla moje propíchnuté bradavky, měla jasno. Piercing jako takový rakovinu samozřejmě nezpůsobuje, ale tak jako jakákoli jiná naše běžná aktivita k ní může přispět. Mluvím primárně o špercích z nekvalitního materiálu. Je velký rozdíl mezi šperkem z kvalitního materiálu, který prošel státní zkušebnou a šperkem z Číny, který zkušebnu neviděl ani z vlaku. Když kupujete šperk, který chcete trvale nosit v těle tak si uvědomte, že jeho cena (ve většině případů) reflektuje i jeho výrobní náklady. Pokud si šperk koupíte na Temu, Sheinu, Aliexpresu či podobných shopech za pár korun, nemůžete očekávat žádný zázrak.
Abych tu ale jen nestrašil tak připomínám, že vznik rakoviny je dodnes zahalen mnoha tajemstvím. V roce 2024 mi na rakovinu umřel kamarád, který žil naprosto “předpisově”, čímž myslím to, že sportoval, jedl zdravě, nekouřil, nefetoval. Naopak znám dost lidí, kteří se svým tělem nakládají docela “macešsky” a rakovina přesto nikde. Každý máme jiné předpoklady k různým nemocem a správná životospráva to někdy nezachrání. Což ale samozřejmě neznamená, že tomu chceme pomáhat. Nákupem kvalitního šperku určitě nic nezkazíte nejenom z tohoto důvodu.
Ač tento bod zmiňuji v článku o fámách a mýtech, není tak zcela od věci. Šperky jsou většinou vyrobeny z kovu a pokud titanovou či ocelovou kuličku zkousnu silně v zubech, je dost pravděpodobné, že si zub poškodím. Prvním řešením je používání plastových kuliček na šperky do jazyka, kdy při zkousnutí dojde ke zničení kuličky, ale zub zůstane neporušen. Jeho nevýhodou (diskutovanou až v posledních letech) je konzumace mikroplastů. Druhou cestou je správné zkrácení šperku tak, abych se do něj nekousal. I zde však může občas dojít k nechtěnému zkousnutí a poškození zubní skloviny. Obě tyto cesty si dokáže pořešit každý uživatel, který v tomto směru projeví snahu.
S těmi chuťovými pohárky je to samozřejmě kravina. Ač je možné, že při propíchnutí jazyka jich pár zničíte, uvědomte si, že jich máte na jazyku tisíce a drobné ztráty jsou tedy povoleny. V této variantě samozřejmě neřeším variantu, kdy mi jazyk propíchne kamarád Lojza někde ve stodole nesterilní jehlou či hřebíkem a jazyk se mi potom zanítí. V takovém případě mohu přijít o mnohem víc než jen o pár chuťových pohárků.
Tento bod zde zmiňuji ani ne jako fámu, ale spíš jako častý dotaz. Tento dotaz není od věci a vysvětlení si zaslouží. V okamžiku, kdy provedu piercing jakéhokoli místa, způsobím (propíchnutím i následným nošením šperku) jeho podráždění. Toto dráždění může mít (zejména v prvních týdnech) jako následek zvýšenou citlivost v místě. Pokud toto dráždění trvá dlouho a je příliš intenzivní, začne se tělo bránit a sníží v té oblasti citlivost. Toto se děje například na penisu po obřízce – citlivá tkáň žaludu je vystavena stálému dráždění oblečením a postupně zbytní a trochu znecitliví. Pokud si chci udržet své bradavky citlivé tak, jako před piercingem, je třeba piercing provést správně, dobře se o něj starat a používat správné šperky. Dobře vyhojené bradavky se správným šperkem jsou v tomto směru naopak vítaným upgradem.
Tohle je samozřejmě nesmysl a věřila by tomu maximálně moje babička, kdyby ještě žila. Jediným možným „postupem“ by byla situace, kdyby špatně provedený, zanícený a neléčený piercing způsobil rozsáhlou sepsi, která by zasáhla orgány související s reprodukcí. V takovém případě by nositelka neřešila plodnost ale snahu o přežití. O žádném takovém případu jsem neslyšel, přesto piercing pupíku nepodceňujte. Pupek je jedním z nejdéle se hojících piercingů (proto ho nedoporučujeme provádět v letních měsících) a nesterilně a neodborně provedený piercing může (a mívá!) často nepříjemné následky.
Nebo frigiditu.
I zde je třeba se zamyslet nad provedením piercingu. Profesionálně provedený a správně opečovávaný piercing vás v tomto směru neohrozí. Pokud si ale piercing udělám pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, zanedbám i základní hygienu a protože jsem anatomii viděl naposledy na střední, umístím piercing na nesmyslné a nebezpečné místo, můžu počítat se vším. Lidé (zejména muži) s genitáliemi občas experimentují hodně divoce a například kovové erekční kroužky bez bočního zapínání už pár mužů o penis připravily. Zde trochu odbočím – pokud se v oblasti kovových erekčních kroužků chcete realizovat, kupte si je na Bugshopu, kde žádné nebezpečné nenajdete.
I tento bod jsem sice zařadil mezi fámy, ale jedná se o docela rozumný dotaz, proto ho zodpovím (ač se teď nikdo neptal). Leckdo si představuje nepříjemné situace, kdy jeho šperk v genitáliích při letištní kontrole zapíská na detektoru kovů a bude následně před ostatními cestujícími svlečen do naha. U některých nositelů bývá tato procedura obohacena o veřejnou prohlídku tělesných dutin, která bude spolucestujícími kvitována jako příjemné zpestření fronty při odbavení.
Nebojte se, tato situace nanastane. Titanové šperky nejsou magnetické a tedy je rám pravděpodobně vůbec nezaznamená. V případě, že mám (například v Prince Albert piercingu) masivní ocelový kroužek, je sice možné, že ho citlivě nastavený rám zaznamená. Na celkové situaci to ale nic nezmění. Piercing je dnes běžnou záležitostí a pokud rám ukáže trochu kovu v této oblasti, velký rozruch to asi nevyvolá, protože tohle už místní personál zažil hodněkrát. Možná se mně někdo nenápadně zeptá, co to znamená (odpověď piercing bude dostačující), ale většinou to přejdou mlčky. Pokud byste se za piercing styděli tak si zkuste představit, kolik těmto lidem projde rukama erotických pomůcek, které vidí při kontrole kufříků.
Abych jen nepopíral tak zmíním jeden případ, který se stal kamarádovi, který má v transscrotal piercingu opravdu masivní šperk (vlastně spíš náramek). Tento nejmenovaný kamarád, budeme mu říkat třeba Sultán, měl na letišti tuším že ve Frankfurtu kolizi s místními předpisy, protože to, co měl v kalhotách, předčilo i jejich nejdivočejší očekávání. Zde však také zmíním fakt, že Sultán je trochu jiná liga a pokud by se v ČR udílela cena za “upravené genitálie a šílené šperky v nich”, stál by hrdě (spolu se mnou) na stupni vítězů.
Tuhle fámu jsem si nechal na závěr, protože je nejzábavnější. Pověst praví, že každý má na těle bod, jehož propíchnutím dotyčného okamžitě zabiju. Od jedné “znalkyně” jsem se dokonce (v roce 1998) dozvěděl i konkrétní umístění tohoto bodu (byl to medusa piercing). Následně jsem ale slyšel i verze, kdy má ten bod umístěn každý jinde. Ač piercing může poškodit nějakou menší cévu či nerv a způsobit nějaké patálie, na okamžité zabití to zdaleka nestačí. Kdyby byl život v režii Quentina Tarantina tak věřím, že by se našel zabiják, který by ho dokázal snadno odhalit a své oběti takto likvidovat.
S tímhle předsudkem se setkávám celý život a před cca 20-30 lety to byl opravdu rozšířený názor. Piercing a tetování byly v této době spíš undergroundovou záležitostí, podobně jako drogy. Je logické, že v očích části populace se to snadno spojilo. Lidem, kteří to takto vnímali, nemůžeme nic vyčítat. Většina z nich se narodila za komunismu, kdy se tetovali převážně vězni. Piercing tu nebyl vůbec. Pokud tedy 60-letá babička viděla piercing, byla to věc, kterou nechápala a logicky se jí bála a spojila si ji s dalšími negativy. S tím, jak se piercing a tetování rozšířily do celé společnosti, tato fáma postupně vymizela.
Abych ale nebyl jen “popírač” tak na této fámě najdeme i její pravdivou stránku. Tetování a piercing jsou dnes rozšířeny v celé společnosti, počínaje pankáči a konče soudci, lékaři a tom managementem nadnárodních korporací. V celé této skupině jsou rozšířeny i drogy. Je tedy docela snadné říct, že lidé, kteří berou drogy, jsou potetovaní, protože tetování či piercing má dnes skoro každý.
Jen to, že když si na internetu přečteš nějaký nesmysl, nemusíš mu hned věřit. Zkus se nad situací zamyslet a něco si o tom přečíst a dojde ti, že většina podobných “zaručených pravd” jsou nesmysly. Pokud však věříš, že Země je placatá, věř samozřejmě i těmhle fámám, nic tím nezkazíš a opatrnosti není nikdy dost! Tato poslední věta se nevztahuje na ty, kdo tak jako já vědí, že Země je placatá a je nesena na zádech čtyř obřích slonů, kteří chodí dokola po zádech želvy A´Tuin, která pluje vesmírem na cestě odnikud nikam.
Piercingu a tělesným modifikacím se začal věnovat koncem devadesátých let a patří mezi nejznámější postavy české scény tělesných modifikací. Jeho primární specializací je pánský genitální piercing a modifikace, ačkoli je široké veřejnosti znám spíš svou druhou specializací, kterou je práce s dětmi. Svoje zkušenosti sbíral zpočátku na sobě a svých kamarádech, následně si prošel dlouhou praxí na operačních sálech a dnes figuruje jako nejstarší učitel Hellí školy piercingu.
V Hellu pracuje na více pozicích, piercer je asi tou hlavní.
